Soutěže, hry, výlety, šípková se šesti nebo malinový koláč. Na táboře ABL

Znáte pikobody? Ne? Tak to jste určitě nebyli na žádném z předchozích čtyř ročníků tábora ABL. Ten pátý se stejně jako loni uskutečnil v prvních čtrnácti dnech ve Zruči na Sázavou. Přijeli jsme za dětmi a dospěláky, kteří se o ně starali jedenáctý den pobytu a přivezli s sebou šermíře, zápasníky, skákací hrad, čtyřkolku, airsoft, ale také ukázku výcviku psů. A jaký byl den uprostřed sázavských lesů? Stačí, když řeknu, že se nám zpátky večer jet nechtělo. A ještě k těm pikobodům. Ty dostáváte za splněné úkoly a na konci tábora je proměníte za některý z mnoha dárků. Pro nás byl pikobodem příjemný pocit, když nás děti za přivezený program odměnily potleskem.
Podívejte se na fotografie, a také do táborové kroniky, ze které jsme pro Vás vybrali zážitky táborníků ABL.

Vepřová se šípkovou i malinové koláče
V táborové kuchyni se na plynu dá uvařit a upéct úplně všechno, to potvrdil i kuchař Luboš, kterému pokaždé s přípravou jídla asistovaly děti. (Na snímku Julča a Nikola) Na jídelníčku se objevil guláš, svíčková, palačinky, ale také hit malinové koláče. Na maliny si naši táborníci došli do okolních lesů a bylo jich opravdu hodně. “Jindra nesbíral, ale u koláčů byl první, napráskal ho hlavní vedoucí.

Hlavní vedoucí Libor Zámecký
oddíloví vedoucí: Vendula Lenhartová, Petr Černý
praktikantka: Klára Pecháčková
kuchař: Luboš Černý

Z Kroniky:
1.DEN… Pro některé to byl den plný očekávání, ale pro některé den, o kterém mysleli, že pro ně bude hrůzostrašný. To proto, že některé děti jely na tábor poprvé v životě a bály se …. Už je večer, všichni jsou po jídle a skamaráďují se. Věřím v to, že letos si to tu užijeme naplno!
2. DEN „Ráno nás překvapila po budíčku rozcvička, která nás vcelku probrala“, celé dopoledne jsme strávili v lese, kde se konal lesní kros. Stihli jsme jen jednu část se svázanýma nohama a rukama… docela dost jsme se u toho nasmáli. .. Odpoledne: půldenní výlet na zámek do Zruče nad Sázavou .Na stezce Milota Kolovrata jsme plnili různé úkoly- střelbu lukem, chytání ryb, kuželky a další. Moc se nám ten den líbil, i přes nepříznivé počasí
3. DEN Ráno nebylo vstávání nic moc, nikomu se totiž nechtělo. Po snídani starší děti řešily detektiva Foxe – případ záhadného dopisu. Odpoledne byl turnaj v šipkách, piškvorkách a pro odvážlivce i šachy s hlavním vedoucím. Nikomu se však nepodařilo ho porazit.

4. DEN Po snídani jsme vyrazili na autobus, který nás zavezl do sklářské huti. Některé prohlídka zaujala, některé zase ne. Bylo to o tom, jak se dělají výrobky ze skla…
Po příjezdu dělaly týmy na „Případu ztraceného prstýnku“. Mladší děti si zatím kreslili, to je baví asi ze všeho nejvíce
5. DEN dopoledne dělali velcí další Foxův případ, jmenoval se „Případ zapomnětlivého žáka“. Baví mě dívat se na ně, jak se snaží. … Odpoledne jsme dělali navigaci, hodně jsme se u toho nasmáli, i když někteří jedinci měli odřené nohy.
6.DEN ráno pro nás Vendy nachystala batikování triček, které se konalo po týmech-každý ze čtyř týmů měl svou barvu. Po něm jsme odpoledne připravovali masky na divadlo. Jelikož je všude plno malin šli jsme je sbírat a pan kuchař nám z nich udělal koláč. Večer byl táborák, na kterém někteří odvážlivci něco předvedli“X faktor“, také jsme opékali špeáčky.
7.DEN tento den byl celodenní výlet do Světlé nad Sázavou, kde jsme navštívili podzemní chodby, kde byla opravdu veliká zima. Večer jsme se šli koupat
8.DEN Dopoledne byla hra v lese Epikurovo tajemství, která spočívala v hledání lístečků po lese, na kterých bylo napsáno slovo a číslo. Bylo jich tam asi sto a my z nich museli poskládat větu. Odpoledne jsme řešili s Foxem „Případ drzých sprejerů“. Mezi tím malí rýžovali zlato, které po příjezdu rýžovali i velcí. Nakonec jsme dělali výrobky keramiky, která nás bavila.
9. DEN Po vydatné snídani jsme vyrazili do Zruče na Sázavou na hřiště vedle nákupního centra TESCO, kde byly také farmářské trhy… Všichni byli nadšení a líbilo se jim to. Večer jsme šli do letního kina, ale ne všichni, díky svému chování. Hráli „Ať žijí duchové“. Vrátili jsme se v noci unavení, utahaní, ale stálo to za to.
10. DEN
Budíček byl přesunut na 9. hodinu kvůli včerejšímu kinu, dopoledne bylo střílení ze vzduchovky a turnaj v přehazované. Odpoledne byla olympiáda. Shazování kuželek, běh na čas, běh s pingpongovým míčkem. Líbilo se nám to. Celé odpoledne uteklo rychle a zábavně.
11. DEN
Ráno jsme malovali keramiku, kdo ji dělal, uklízeli stany. Po obědě jsme navštívili hřiště ve Zruči nad SázavouVšichni se tam vyřádili dokonce i vedoucí Péťa .Po vočeři jsme měli volno na sportovní hry. Největší úspěch měl fotbal a přehazovaná. Líbilo se mi to dneska, stejně jako každý den.

Jůlia Michalíková Sabinov, Dominik Valerián Ostrava, Nikola Žemličková Brno
Janko Zábušek z Nitry odpovídali na naše otázky

Jak jste se zabydleli v táboře bobrů? Už máte kamarády?
Julča: „Je tu prekrásne, tak celkovo, je tady príroda.“
Janko: „Ano kamarátov mám, jsem tady tretikrát. Najviac sa mi zatial páčilo, že po troch dnoch pršania začalo svietiť slnko.“
Dominik: „Jsem s ABL na táboře po čtvrté, poprvé to bylo už v Zubří. Kamarády mám třeba tady Janka, Nikol, Julču a další.“
Nikol: „Dneska už ani nevadí, že ze začátku tábora bylo na mikinu, teď je nádherně.“
A jak se vám líbí program program?
Julča: „Máme tady tábornickú hru „Po stopách detektiva FOXE. Jsme hodnoceni za své znalosti. Dostáváme pikobody.“
Dominik: „Případ záhadného prstýnku byl nejtěžší. Hledali jsme stopy pachatele, který ukradl prstýnek. Nakonec z pachatele vyklubal křeček.“
Nikol: „A také mě bavil fotbal. Hrála jsem ho potřetí v životě s rukama i holkama dohromady.“
Dominik: „Chodíme do potoka, stavíme přehrady, stříleli jsme ze vzduchovky.“

Slyšel jsem, že jste měli i rozcvičky.
Julča: „My půlku rozcvičky prospíme, ale pak všechno stíháme.“
Nikol: „Jo, i rozcvičku, i to delší spaní. A rozcvičku nešidíme “
Janko: „Večerku máme v půl desáté…ale někdy si ještě večer povídáme…“
Jaké výlety se vám líbily?
Janko: „Ako sme išli na ten zámok vo Zruči, a také podzemní chodby. Boli zme na zámku, mali sme tam trasu plnú zábavy. Vo sklářské huti brousili sklo a koupil jsem tam vázu pro mamku.“
Nikol: „Byla jsem ráda, že jsme se byli podívat v letním kině ve Zruči, to bylo fajn.“
Co jídlo, a pan kuchař?
Julča: „Perfektně varí, a to je na tábore pre mňa důležité. Palačinky boly perfektné.“
Dominik: Jídlo je výborné. Nejvíc mi chutnaly špagety.“
Janko: „Oproti loňsku máme nového kuchára - a jedlo je lepšie než loni.“
Na táborech je zvykem, že si všichni pomáhají.
Julča: „Všeci tu pomáháme a v kuchyni je to dobré. Baví ma to.“
Nikola: „ Mám také na starost malé děti, to když je program pro velké, tak s těmi malými třeba malujeme. Baví mě pomáhat v kuchyni.“
Dominik a Janko: „Nejraději topíme pod kotlem kde se ohřívá teplá voda. A chodíme na dřevo. Je ho tady v okolí hodně“
Julča: „Máme tady 4 týmy – Temní Andělé - to jsou nejmenší, o které se starám já a Nikol.“

Kdo píše zápisy do kroniky?
Nikola: „Kroniku píšu sama a občas mi pomáhá Julča.“
Proč si myslíte, že by měly děti jezdit na tábory?
Janko: „Když jsou například v hotelu, tak nemají takové zážitky. Měli by jít do přírody a poznat se s jinými dětmi i z jiné země, třeba ze Slovenska.“
Nikol: „Najdou tady nové kamarády.“
Kdo měl na táboře narozeniny?
Všichni: „Marek, Michal, Nikola Honza – měli jsme třikrát narozeninovou diskotéku, a také táborák.“
A jak jste spokojení s dopělákama, nezlobí vedoucí?
Všichni: „Jsou hodní a správní, jo a zaslouží pochvalu!“